Krátkozrakost
Krátkozrakost se projevuje tak, že blízké objekty vidíte bez problémů, ale objekty ve větší vzdálenosti se zdají být rozmazané. Tato oční vada se také nazývá myopie - od řeckého slova "zavřené oči". Toto označení popisuje jeden z typických příznaků krátkozrakosti - mhouření očí při pohledu do dálky.
Vznik a vývoj krátkozrakosti
Krátkozrakost je nejběžnější oční vada. Světelné paprsky procházející optickým ústrojím se nestřetávají na sítnici, ale před sítnicí. Výsledný obraz vzniklý na sítnici je tak neostrý.
První obtíže s myopií se obvykle objevují ve věku 6 až 12 let, kdy dochází ke zrychlenému růstu oka do délky. Ve většině případů se krátkozrakost po zastavení růstu organismu, tj. po 18 letech, stabilizuje a v průběhu života se příliš nemění. Známe ovšem i takové případy krátkozrakosti, která roste i nadále.
Diagnostika krátkozrakosti
Pokud se vám zdá, že je pro vás obtížné zaostřit na vzdálené předměty nebo často mhouříte oči při pohledu do dálky, neváhejte navštívit očního lékaře nebo optometristu. U dětí může na možný problém upozornit nejen učitel, ale také to, že při sledování televize sedí dítě blízko obrazovky a při čtení drží knihu blízko před očima.
Potvrdí-li vyšetření zraku existenci krátkozrakosti, pak byste neměli zapomínat na periodická vyšetření u očního lékaře, a to zejména u dětí.
Korekce krátkozrakosti
Krátkozrakost se koriguje brýlovou čočkou konkávního tvaru, která prodlouží dráhu světelných paprsků a posune je až na sítnici, kde se utvoří ostrý obraz. Ke korekci se používají mínusové brýlové čočky a dioptrický zápis vypadá například takhle: -3,00.
Ke korekci mohou být použity jak brýle, tak kontaktní čočky. Pokud je krátkozrakost slabší (kolem -1,00 a méně), pak mohou být brýle nošeny pouze při určitých aktivitách, například při řízení auta, ve škole, u televize. Vždy záleží na vašem individuálním pocitu a potřebě.
Nevíte si rady? Napište nám